Taháček pro senátory: Na co všechno se (také) ptát při grilování kandidátů na ústavní soudce
Grilování kandidátů na Ústavní soudce je vžité označení pro dialog odehrávající se v orgánech (nejčastěji v ústavně-právním výboru) a na plénu Senátu, předcházející (ne)udělení souhlasu senátorů se jmenováním prezidentem nominovaných žen a mužů do Ústavního soudu.
Tradice grilování je obzvlášť silná v USA. Ostatně, právě odtamtud tento termín pochází. Týká se ale slyšení prezidentem navrhovaných kandidátů do tamějšího Nejvyššího soudu, protože Spojené státy svůj ústavní soud nemají. Minulý týden před americkým Senátem jedno takové grilování skončilo. Odehrávalo se v přímém přenosu a trvalo několik dní.
Cílem grilování v našich podmínkách je zjistit, nakolik jsou kandidáti do Ústavního soudu vhodní k tomu stát se ústavními soudci. Čím víc je toho o nich známo z veřejně dostupných zdrojů, například z jejich veřejných vystoupení a publikační činnosti, jakož i z jejich pracovních výstupů, tím víc jsou pro senátory čitelní a tím menší je pak potřeba klást jim během slyšení v Senátu otázky. To platí i naopak.
Pokládat kandidátům na ústavní soudce během grilování vhodné otázky není jen tak. Vyžaduje to určitou orientaci v právu, zvlášť v působnosti Ústavního soudu.